NR(ES) č. 561/2006

Úvod

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise ( 1 ), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ), po konzultaci s Výborem regionů, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ) s ohledem na společný návrh přijatý dohodovacím výborem dne 8. prosince 2005, vzhledem k těmto důvodům:

(1) V oblasti silniční dopravy usilovalo nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě ( 4 ) o harmonizaci podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě, a o zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Je třeba zachovat a prohloubit pokrok v této oblasti.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě ( 5 ) od členských států vyžaduje, aby přijaly opatření, která omezí maximální týdenní pracovní dobu řidičů. ( 1 ) Úř. věst. C 51 E, 26.2.2002, s. 234. ( 2 ) Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s. 19. ( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2003 (Úř. věst. C 38 E, 12.2.2004, s. 152), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2004 (Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s. 11) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2005 (Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 425). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2006 a rozhodnutí Rady ze den 2. února 2006. ( 4 ) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1. Nařízení ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4). ( 5 ) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.

(3) Byly zaznamenány potíže při jednotném výkladu, uplatňování, prosazování a monitorování ve všech členských státech některých ustanovení nařízení (EHS) č. 3820/85 týkajících se dob řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku pro řidiče v oblasti vnitrostátní i mezinárodní silniční dopravy v rámci Společenství, jelikož jsou formulována příliš obecně.

(4) Je žádoucí účinné a jednotné prosazování těchto ustanovení, pokud se má dosáhnout jejich cílů a jejich uplatňování nemá být znevažováno. Proto je zapotřebí jasnější a jednodušší soubor pravidel, která by byla pro odvětví silniční dopravy i kontrolní orgány snadno srozumitelná a která by jimi mohla být snáze vykládána a uplatňována.

(5) Opatřeními obsaženými v tomto nařízení, která se týkají pracovních podmínek, by nemělo být dotčeno právo sociálních partnerů stanovit v rámci kolektivních smluv či jinak příznivější předpisy pro pracovníky.

(6) Je žádoucí jasně vymezit oblast působnosti tohoto nařízení uvedením hlavních kategorií vozidel, na něž se vztahuje.

(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na silniční přepravu uskutečňovanou výlučně v rámci Společenství nebo mezi Společenstvím, Švýcarskem a zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(8) Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě ze dne 1. července 1970 (dále jen „AETR“) v platném znění by se měla i nadále uplatňovat na silniční přepravu zboží a cestujících vozidly registrovanými v členském státě nebo v zemi, která je smluvní stranou AETR, na celou cestu mezi Společenstvím a třetí zemí kromě Švýcarska a kromě zemí, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo přes území této země. Je nezbytné, aby AETR byla změněna co nejdříve, nejlépe do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost, aby byla její ustanovení uvedena do souladu s tímto nařízením.

(9) V případě silniční dopravy vozidly registrovanými ve třetí zemi, která není smluvní stranou AETR, by se měla ustanovení AETR vztahovat pouze na úsek cesty probíhající uvnitř Společenství nebo zemí, které jsou smluvními stranami AETR.

(10) Jelikož předmět AETR spadá do působnosti tohoto nařízení, je Společenství příslušné pro sjednávání a uzavírání této dohody.

(11) Vyžaduje-li změna vnitřní právní úpravy Společenství v dotyčné oblasti odpovídající změnu AETR, měly by podniknout členské státy společné kroky, aby AETR postupem v ní uvedeným co nejdříve změnily.

(12) Měl by se aktualizovat výčet výjimek, aby se zohlednil vývoj v oblasti silniční dopravy za posledních devatenáct let.

(13) Je nutné uvést úplné definice všech klíčových pojmů, aby se usnadnil výklad a zajistilo se jednotné uplatňování tohoto nařízení. Navíc je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní kontrolní orgány vykládaly a uplatňovaly toto nařízení jednotným způsobem. Definice pojmu „týden“ stanovená v tomto nařízení nebrání řidičům, aby pracovní týden zahájili kterýkoli den v týdnu.

(14) Aby bylo zajištěno účinné prosazování, je nezbytné, aby příslušné orgány mohly při silničních kontrolách prováděných po uplynutí přechodného období zjistit, zda ke dni kontroly a během předcházejících 28 dnů byly řádně dodrženy doby řízení a doby odpočinku.

(15) Je nutno vyjasnit a zjednodušit základní pravidla o době řízení, aby bylo možné účinné a jednotné prosazování pomocí digitálního tachografu, jak je uvedeno v nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě ( 1 ) a tomto nařízení. Kromě toho by měly kontrolní orgány členských států ve Stálém výboru usilovat o dosažení vzájemné shody, co se týče provádění tohoto nařízení.

(16) Ukázalo se, že podle pravidel obsažených v nařízení (EHS) č. 3820/85 lze denní doby řízení a přestávky v řízení naplánovat tak, aby řidič mohl řídit vozidlo příliš dlouho, aniž by si vybral celou dobu přestávky, což vedlo ke snížení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ke zhoršení pracovních podmínek řidičů. Proto by se mělo zajistit takové rozdělení přestávek, aby se předešlo zneužívání.

(17) Toto nařízení usiluje o zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců, na něž se vztahuje, a o zlepšení celkové bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Činí tak hlavně ustanoveními, která se týkají maximální doby řízení denně, týdně a ve dvou po sobě následujících týdnech, ustanovením, které zavazuje řidiče, aby si vybíral běžné týdenní doby odpočinku alespoň jednou během dvou po sobě následujících týdnů, a ustanoveními, která stanoví, že denní doba odpočinku nesmí být za žádných okolností kratší než nepřerušená doba devíti hodin. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení zaručují přiměřený odpočinek, a při zohlednění zkušeností s praktickým prosazováním v posledních letech není nadále nutný systém náhrad za zkrácené denní doby odpočinku.

(18) Velká část silniční dopravy v rámci Společenství zahrnuje po část cesty dopravutrajektem nebo po železnici. Proto by se pro takové cesty měla stanovit jasná a vhodná ustanovení, pokud jde o denní doby odpočinku a přestávky.

(19) S ohledem na nárůst přeshraniční přepravy zboží a cestujících je v zájmu bezpečnosti silniční dopravy a lepšího provádění silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců žádoucí zahrnout rovněž doby řízení, doby odpočinku a přestávky v řízení uskutečněné v jiných členských státech nebo třetích zemích a určit, zda byla odpovídající pravidla zcela a řádně dodržena.

(20) Odpovědnost dopravců by se měla rozšířit přinejmenším na dopravce, kteří jsou právnickými nebo fyzickými osobami, a neměla by vylučovat řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, podněcovateli nebo účastníky při porušování tohoto nařízení.

(21) Je nezbytné, aby řidiči, kteří pracují pro více dopravců, náležitě informovali každého z nich, aby mohl dodržet své povinnosti podle tohoto nařízení.

(22) Za účelem podpory pokroku v sociální oblasti a zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích si musí každý členský stát ponechat právo přijmout určitá vhodná opatření.

(23) Vnitrostátní odchylky by měly odrážet změny v oblasti silniční dopravy a omezovat se na ty prvky, které nejsou v současné době vystaveny konkurenčnímu tlaku.

(24) Členské státy by měly stanovit pravidla pro vozidla používaná k linkové přepravě cestujících, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 km. Tato pravidla by měla zajistit přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku.

(25) V zájmu účinného prosazování je žádoucí, aby se veškerá vnitrostátní i mezinárodní linková přeprava cestujících kontrolovala pomocí standardního záznamového zařízení.

(26) Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušování tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační. Ve společné škále opatření, která mají členské státy k dispozici, by měla být zahrnuta i možnost vozidlo odstavit, byla-li zjištěna závažná porušení. Ustanoveními tohoto nařízení o sankcích nebo řízení by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy o důkazním břemenu.

(27) V zájmu jasného a účinného prosazování je žádoucí zajistit jednotná ustanovení o odpovědnosti dopravců a řidičů za porušení tohoto nařízení. Tato odpovědnost může mít v jednotlivých členských státech podobu trestů nebo občanskoprávních nebo správních sankcí.

(28) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení jasných společných pravidel týkajících se dob řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku pro řidiče v silniční dopravě, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované mezinárodní akce, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 1 ).

(30) Jelikož ustanovení týkající se minimálního věku řidičů jsou již stanovena ve směrnici 2003/59/ES ( 2 ) a musí být provedena do roku 2009, vyžadují se v tomto nařízení pouze přechodná ustanovení týkající se minimálního věku posádek.

(31) Nařízení (EHS) č. 3821/85 by mělo být změněno, aby se vyjasnily některé zvláštní povinnosti dopravců a řidičů, podpořila právní jistota a usnadnilo prosazování omezení dob řízení a dob odpočinku pomocí silničních kontrol.

(32) Nařízení (EHS) č. 3821/85 rovněž by mělo být změněno, aby byla zajištěna právní jistota ohledně nových lhůt pro zavedení digitálních tachografů a dostupnosti karet řidiče.

(33) Zavedení záznamových zařízení podle nařízení (ES) č. 2135/98, která umožňují elektronický záznam činností řidiče na kartě řidiče v období 28 dnů a provozní činnosti vozidla v období 365 dnů, umožní v budoucnu rychlejší a rozsáhlejší silniční kontrolu.

(34) Podle směrnice 88/599/EHS ( 3 ) jsou silniční kontroly omezeny na kontrolu denní doby řízení, denní doby odpočinku a doby přerušení jízdy. Zavedením digitálního záznamového zařízení se údaje o řidiči a vozidle budou ukládat elektronicky a bude umožněno elektronické vyhodnocení údajů na místě. To by mělo postupem času umožnit jednoduchou kontrolu řádné a zkrácené denní doby odpočinku, řádné a zkrácené týdenní doby odpočinku i náhradní doby odpočinku. ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4). Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35). ( 3 ) Směrnice Rady 88/599/EHS) ze dne 23. listopadu 1988 o jednotném postupu pro používání nařízení (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě a nařízení (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 325, 29.11.1988, s. 55).

(35) Zkušenosti ukazují, že dodržování ustanovení tohoto nařízení, zejména pokud jde o předepsanou maximální dobu řízení v období dvou týdnů, nelze prosadit, pokud se nebude uplatňovat řádný a účinný dohled formou silničních kontrol ve vztahu k celému tomuto období.

(36) Uplatňování právních předpisů týkajících se digitálních tachografů by mělo být v souladu s tímto nařízením, aby byla dosažena optimální účinnost při monitorování a prosazování některých předpisů v sociální oblasti v silniční dopravě.

(37) V zájmu jasnosti a přehlednosti by nařízení (EHS) č. 3820/85 mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: